Politický vývoj města Olomouce ovlivňovaly dvě závažné okolnosti. První byly národnostní vztahy mezi českou a německou částí obyvatel, druhou pak absence většího průmyslu a v souvislosti s tím i početnějšího dělnictva. Němečtí představitelé Olomouce vším možným způsobem bránili Čechům nejenom v přístupu do funkcí ve správě města, nýbrž i znemožňovali pronikání českého kapitálu do města. Bránili rozvoji průmyslu v obavě před přílivem českého dělnictva z okolních českých obcí. Navíc byla Olomouc dlouho vojenskou pevností a jako sídlo arcibiskupství i tradičním střediskem římskokatolické církve. Malé procento dělnictva tak nemohlo podstatněji ovlivnit dění ve městě, zvláště když i první dělnické spolky byly nacionalisticky zaměřeny.

K prvním pokusům založit dělnický spolek v Olomouci došlo v 70. letech 19. století. Dne 9. dubna 1872 vznikl v Olomouci Arbeiter – Bildungsverein a o něco později v prosinci 1872 Slovanský dělnický spolek, který ve městě působil sice několik desetiletí, ale stal se brzdící silou v rozvoji olomouckého dělnického hnutí. Změnit fungování Slovanského dělnického spolku se pokusil až krejčovský dělník J. Strnad, když po prostějovském vzoru svolal společně se dvěma dalšími dělníky na 30. května 1880 schůzi do Olomouce a pozval na ni J. B. Pecku a Č. Zicha. Zich na této schůzi kritizoval činnost Slovanského dělnického spolku a vyzval dělníky, aby učinili změny v jeho vedení. Zichova slova však nepadla na úrodnou půdu. Dělnické hnutí bylo v 80. letech 19. století v Olomouci celkově slabé a sociálně demokratické myšlenky si jen těžko získávaly své příznivce. Teprve pod vedením a z iniciativy Felixe Časného založili olomoučtí dělníci v roce 1898 sociálně demokratickou organizaci a poprvé se zúčastnili prvomájové demonstrace. 

Na počátku 20. století se olomoučtí dělníci aktivněji zapojili do politické práce. V letech 1905 – 1907 pořádali schůze na podporu boje za všeobecné, rovné, přímé a tajné hlasovací právo. V roce 1909 protestovali proti drahotě a za zvýšení mezd. Slibný vývoj jejich práce však přerušila v roce 1914 válka. Nastala perzekuce, stranické a odborové organizace byly postiženy povoláním funkcionářů i řadových členů na frontu. Situace se začala měnit teprve na přelomu let 1917 – 1918.

Návštěva prvního československého prezidenta Tomáše Garrigue Masaryka v Olomouce a okolí v září roku 1921.
Návštěva prvního československého prezidenta Tomáše Garrigue Masaryka v Olomouce a  okolí v září roku 1921.

 

Vliv sociálně demokratické strany v Olomouci se výrazněji projevil po vzniku samostatného Československa. Sociální demokraté v obecních volbách v Olomouci zvítězili. První schůze nově ustaveného městského zastupitelstva se konala 3. července 1919 a na ní byl zvolen první český starosta Olomouce sociální demokrat JUDr. Karel Mareš. V obecních volbách roku 1923 zvítězila sice opět sociální demokracie, avšak primátorem se stal národní socialista JUDr. Richard Fischer.

JUDr. Karel Mareš
JUDr. Karel Mareš (* 28. 1. 1872 v Hostovicích - † 2. 6. 1952 v Olomouci)
První český starosta města Olomouce pocházel ze středních Čech. Po maturitě v roce 1891 na berounském gymnáziu absolvoval právnickou fakultu na české univerzitě v Praze. Po promoci na doktora obojího práva nastoupil službu v justici u okresního soudu v Novém Městě na Moravě, odtud přešel k soudu do Přerova a v roce 1910 byl v hodnosti soudního rady přeložen do Olomouce. Díky svým dobrým organizátorským schopnostem a ostatním kladným vlastnostem si ho sociální demokracie vybrala na svou kandidátku do prvních komunálních voleb. Volby v roce 1919 skončily jasným vítězstvím sociální demokracie. Pro Čs. sociální demokracii dalo svůj hlas 43,2 % českých voličů, pro německou 49,2% Němců. JUDr. Karel Mareš převzal úřad starosty 6. září 1919. Čekal ho nesmírně těžký úkol – důsledky světové války v rozvráceném zásobovacím systému, v zanedbané péči o městský majetek a v mnoha dalších potížích se jen velmi zvolna dařilo mírnit.
 

Městská rada v roce 1935 v době, kdy byl olomouckým primátorem JUDr. Richard Fischer (v čele olomoucké radnice stál od roku 1923 až do nacistické okupace v roce 1939).
Městská rada v roce 1935 v době, kdy byl olomouckým primátorem JUDr. Richard Fischer (v čele olomoucké radnice stál od roku 1923 až do nacistické okupace v roce 1939).

 

Do vedení olomoucké radnice se sociální demokracie vrátila opět až v roce 1998, kdy se stal primátorem Ing. Martin Tesařík, který stál v čele města po dvě volební období (1998 až 2002 a v období 2002 až 2006). Sociálnědemokratičtí primátoři tak doposud Olomouc spravovali v průběhu uplynulých pětadevadesáti letech celkem dvanáct let a právě první z nich stál po vzniku samostatného Československa u počátku demokratické české komunální politiky na olomoucké radnici. Po komunálních volbách v roce 2014 se ČSSD opět vrací po několikaleté odmlce do vedení statutárního města Olomouce, a to v osobě primátora, kterým je zvolen doc. Mgr. Antonín Staněk, Ph.D. a dalších čtyř členů městské rady. Těmi jsou Mgr. Filip Žáček, PhDr. Pavel Urbášek, Ing. Jaromír Czmero a Bc. Miroslav Petřík.

Historická pracovna olomouckých primátorů
Historická pracovna olomouckých primátorů
První obecní volby v republice byly stanoveny na den 15. června 1919, poprvé se volilo na základě všeobecného, přímého a rovného hlasovacího práva, poprvé se voleb mohly zúčastnit i ženy. Své volební kandidátky předložilo pět českých politických stran, mezi nimi i čs. sociální demokracie, tři německé strany, mezi nimi něm. soc. demokracie, a židovské sdružení. Jako nejsilnější politická strana vzešla z voleb Čsl. sociálně demokratická strana, druhá byla německá sociální demokracie. Volby prokázaly podstatné změny i v národnostní oblasti, neboť české strany získaly téměř 65 % všech odevzdaných hlasů.  Nová reprezentace na olomoucké radnici po roce 1918 považovala za svůj hlavní cíl počeštění města. První schůze nově ustaveného městského zastupitelstva se konala 3. července 1919 a na ní byl zvolen první český starosta soudní rada JUDr. Karel Mareš za sociální demokracii. V obecních volbách roku 1923 zvítězila sice opět sociální demokracie, nepodařilo se jí však udržet post starosty, který zastával až do německé okupace člen národně demokratické strany JUDr. Richard Fischer.

 

Texty: Mgr. Šárka Krákorová Pajůrková, Mgr. Filip Žáček, PhDr. Pavel Urbášek
Foto: Státní okresní archiv Olomouc